The Cycle of Life in Czech 

 

prepared by Karol Domanski and Adam Kosciuk,

with a narrative from an interview by David van Nuys with Erel Shalit on Shrink Rap Radio.

 

Cyklus života zkoumá vzorce, které se promítají do našeho života s tím, jak si hledáme své místo ve světě, snažíme se žít autenticky a budovat si domov – to místo uvnitř nás, které v rychlém tempu dnešního světa tak snadno opomíjíme či přehlížíme. V první polovině života jako mladí cestovatelé domov opouštíme za dobrodružným hledáním vlastní cesty. V druhé polovině se obvykle vydáváme na velmi dlouhou cestu utváření vlastního domova. V každé životní fázi je v nás přítomna archetypová podstata – božské dítě, puer a puella, dospělý, senex. Porozumět jí můžeme prostřednictvím příběhů, v nichž se odvíjejí témata typická pro každý věk – slast, strach z opuštění, stud, sebeláska, nezávislost a iniciativa, osud, stažení se z života. Archetypová cesta životem se pak odvíjí v neustálém procesu individuace a hledání smyslu a životních hodnot. 

Erel Shalit je izraelský jungiánský analytik a autor. Kromě terapeutické praxe přednáší na univerzitách, jungiánských sympoziích a kulturních fórech v Izraeli, Evropě a USA.

To purchase the Cycle of Life in Czech, click here.

 

 
 

The Cycle of Life is published in English by Fisher King Press, and available at Amazon.

 

A magnificent book for all interested in the journey of life

by Lori Goldrich, Jungian Analyst

It is with great pleasure that I review Erel Shalit’s marvelous book. To begin, I feel so moved by the synchronous events that led to his finding of the book’s cover, or “face.” Benjamin Shiff’s painting “Life” and the meaning he gives for this marriage of book and painting are quite exquisite. “The candle’s soft light of life is poised against the painful inevitability of burning out. Yet, as long as they burn, there are shades and colors; there are the distinct faces of transient existence, and there are those of obscurity, hidden in distant nature; there is a lyrical melancholy, as well as a tense harmony…Only an unlit candle will never burn out. A fully lived life extracts the awareness of its finality.” These words are like pearls for the journey he takes us on in The Cycle of Life.

  

Erel Shalit truly succeeds in describing the different stages of life in a way that keeps the reader interested and engaged. The weaving of psychological and theoretical perspectives from Freud to Klein to Winnicott to Neumann to Jung, and others, along with the wisdom from various disciplines including philosophy, literature, religion, and myth, is presented in such a way that both clinician and layperson can deepen in experience and knowledge. I especially appreciate his discussion of how the focus on archetypal images and experience can release the energy that lives in the deeper stratas of the psyche to assist in the transformation of psyche, body and spirit.

 

I also want to share a personal delight while reading Erel’s book. I always enjoy exploring the precise meaning of Hebrew words, and I so enjoyed his inclusion of this for select words and names. It “makes the connection between word and image comparatively close.” It is also reflective of the depth of attention he brings to his writing.

 

Erel Shalit has written a truly magnificent piece of work. It is a book for all those interested in the Journey. At the beginning of his book, he offers us the image of the “river” and writes from Plato, “While the river preserves its identity, it is incessantly moving and changing, simultaneously being and becoming.” As I read his book, I can truly experience the being and becoming on the journey of life.

Paintings by Benjamin Schiff

 

Erel Shalit: Cyklus života

Izraelský jungián Erel Shalit nabízí ve své knize netradiční pohled na vývojovou psychologii. Ontogeneze člověka podle něj probíhá formou cesty „od předurčeného osudu k individuálnímu údělu“ – cesty pro každého člověka jedinečné, avšak také s jistými opakujícími se vzorci. Být na cestě je způsob bytí člověka.

Kniha nejprve stručně objasňuje, jak se na vývoj dívají jednotlivé osobnosti hlubinně orientované psychologie. Carl Gustav Jung přišel s konceptem celoživotního vývoje již 20 let před dobře známým Eriksonovým schématem Osmi věků. Podle Junga se vývoj také realizuje prostřednictvím řešení dilemat – problémů, přičemž každé životní fázi přisuzuje některý specifický problém. Problémy zprostředkovávají kontakt s vlastním vědomím, neboť „neexistují žádné problémy bez vědomí“.

Shalit se postupně věnuje jednotlivým etapám života, které dle Jungova vzoru vymezuje jako dětstvípuer a puella (tj. mladík a dívka; dospívání), dospělost, a senex (z lat. starý). Celým tímto cyklem života nás provede s nebývalou komplexností a nabídne nám cenné podněty k přemýšlení.

Každý životní běh začíná dětstvím. Dobrodružství dětství spočívá v jeho přirozenosti, v tom, že dítě „je, jaké je“.  V dětství jsme nejblíže kolektivnímu nevědomí, a to díky bezprostřední otevřenosti, nevinnosti, nezkaženosti. Autor na tomto místě hovoří o archetypu božského dítěte, které přebývá v ráji – v láskyplném prostředí laskavé rodičovské péče. I v případě, že jsou jeho podmínky života horší, méně bezpečné a nedokonalé, je dítě obvykle schopno přežít, a to díky svému vitálnímu, „božskému“ jádru. Božské dítě musí však prostředí ráje zákonitě opustit a pokračovat na cestě životem, na cestě k vlastní nezávislosti.

Období dospívání popisuje Shalit velice trefně těmito slovy: „Dospívající lehce rozpoznáme v každodenních střetech, když se sexuální touha střídá s agresivní zuřivostí, jedno zanechává dům v plamenech, druhé boří jeho zdi. Anebo, což je ještě horší, nevysvětlitelné odcizení s sebou přináší zemětřesení v hrobovém tichu“. Pro dospívání jsou typické vzlety a pády, což samo o sobě vyjadřuje ambivalenci, náladovost a polaritu této životní etapy. Dospívající je připodobňován k archetypu hrdiny, který se potýká s vlastní vnitřní rozervaností, a také s vnějšími okolnostmi. Na konci čekají na jedince nové výzvy v podobě nabyté dospělosti. Stejně jako na hrdinu, který splnil všechny své úkoly a dosedl na pomyslný královský trůn.

Dospělost je totiž charakterizována archetypem krále jako doba vrcholu, doba jednoty s vlastní identitou. Vyznačuje se dostatkem sil a nejvyšší mírou kontaktu se svým vědomím. Pro vědomí jsou podstatné hranice , díky nimž víme o svých limitech i ctnostech, o svých emocích i racionálních úvahách. Avšak ani to neznamená, že by dospělé  bylo úplně celistvé, neboť se stále vynořují nové otázky, které jej staví do nutnosti volby. Dospělý je v kontaktu nejen se svým , ale také s archetypem stínu, to znamená se svými neřestmi a strachy.

Stářím se pomalu uzavírá cyklus života. Příliš často se staří lidé stávají ve společnosti neviditelnými, jako by byli stíny svých dříve úspěšných a výkonných . Někdy odmítáme vidět těžkosti, spojené s nemocemi a se slábnutím sil. Avšak tím zároveň odmítáme naslouchat moudrosti a životním zkušenostem. Když totiž například dostali mladí a staří lidé k přečtení tentýž text, „mladí si jej lépe zapamatovali a staří lépe chápali, co v něm bylo napsáno“.

Životní cyklus vrcholí smrtí – opuštěním pozemského života, ale také možná novou cestou. Zatímco stáří je „nevyhnutelné obětování tělesných funkcí a síly já“, smrt „je schopností opustit, nechat věci zemřít a upustit od jednostranné dominance já“.

Kniha je protkána celou řadou mýtických příběhů, pohádek, snů, ale také příklady z terapeutické praxe. Analytická orientace publikace nelze přehlédnout a nabízí zajímavé pohledy na interpretaci jednotlivých životních událostí nebo uměleckých děl. Hodí se pro pomalé a soustředěné čtení, neboť v množství mýtů a příběhů je těžší se zorientovat. Jak je již patrné z užitých ukázek, autor užívá květnatý a specifický jazyk, který přímo podněcuje k úvahám a k obrazovým představám.

Pokud se například učíte na zkoušku z vývojové psychologie a chcete si studium obohatit o nový úhel pohledu, představuje Cyklus života správnou volbu. Knihu lze doporučit také všem, kteří se zajímají o jungiánsky orientované psychoterapeutické směry, kterým autor přiblíží Jungovo pojetí člověka.

Osobně si myslím, že jde o pozoruhodnou knihu, která stojí za přečtení. Zároveň však musím připustit, že se nečte snadno, neboť vyžaduje pozorného a vnímavého čtenáře.